Používáš správný mozek?

Možná se ptáte: Co to je za hloupou otázku? Vždyť mozek máme jenom jeden. To sice ano, ale je to složitý a fascinující orgán. Vědci stále odhalují jeho zákoutí, ale obecně se uznává rozdělení na tři klíčové části, z nichž každá má své jedinečné funkce a evoluční význam: reptilní neboli plazí mozek, limbický systém (dříve označovaný jako čichový mozek) a prefrontální systém.

Jak a kdy můžeme tyto mozky používat?

Plazí mozek

Jak už asi vyplývá z názvu, nejstarší a nejprimitivnější část lidského mozku je reptilní nebo plazí mozek. Ne proto, že ho máme od plazů, ale je zodpovědný za naše nejzákladnější instinkty a chování společné všem živým tvorům, což zahrnuje jak plazy, tak nás, a proto ho pojmenovali po nich. (Asi abychom nebyli moc pyšní).

Co má plazí mozek na starosti?

a. Instinkty přežití: Reguluje nejzákladnější instinkty přežití, jako jsou reakce typu boj, útěk nebo zamrznutí. Řídí také základní funkce, jako je srdeční frekvence, dýchání a tělesná teplota, a zajišťuje tak přežití našeho těla v nebezpečných situacích.

b. Rutinní chování: Pomáhá nám vykonávat rutinní úkoly, které nevyžadují neustálé vědomé přemýšlení, jako je například chůze nebo řízení auta.

c. Zpracování emocí jako je strach a agrese. Tyto emoce jsou nezbytné pro okamžité reakce na přežití.

Kdy je dobré ho použít?
V ohrožení, v situacích, kdy nám jde o život, nebo k úkonům, nad kterými nepotřebujeme přemýšlet.

Kdy se použití plazího mozku vyhnout?
Všude tam, kde nechceme nadělat velkou paseku. Ve vztazích – při komunikaci doma nebo se šéfem – je lepší aplikovat jiné techniky než pouze útok, útěk nebo zamrznutí. I když krátkodobě je taková reakce někdy pochopitelná, jako vztahová strategie nám moc neprospěje.
Také komplexnější pracovní úkony vyžadují zapojení i jiných mozkových částí, jinak by to mohlo dopadnout zajímavě.

Limbický systém (dříve čichový mozek)

Nachází nad plazím mozkem a hraje klíčovou roli v emočním a sociálním chování.

Co má na starosti?

a. Emocionální regulace: Je zodpovědný za širokou škálu emocí, od radosti a štěstí až po smutek a hněv. Pomáhá nám interpretovat emoční podněty a reagovat na ně.

b. Tvorba paměti: zejména kódování emočně vypjatých vzpomínek. Proto máme tendenci pamatovat si události, které vyvolávají silné emoce.

c. Sociální vazby: Pomáhá nám navázat spojení s ostatními na emocionální úrovni, čímž podporuje vztahy a spolupráci.

Kdy je dobré ho použít?

Když se chceme věnovat svým emocím. Mnoho lidí často své emoce nevnímá nebo je vědomě popírají. To je problém, protože emoce potřebují být prožity a uvolněny, jinak se nám ukládají "v systému" a působí problémy. Pokud jste prošli nějakým traumatem či silnými emocemi a nezpracovali je, jsou uložené v limbickém systému a bylo by dobré s nimi popracovat.
Můžeme ho také použít, když si chceme něco dobře zapamatovat – zkombinovat danou událost/informaci s příjemnou vůní, vjemem atd. a takzvaně si ji ukotvit.

Kdy limbický systém nepoužívat?

Nepoužívat ho nejde a bylo by to pro nás jako společenské tvory nebezpečné. Vyhnout bychom se měli spíš tomu, abychom prožívali vztahy bez zapojení limbického systému – tedy bez svých emocí.

Prefrontální systém

Prefrontální systém se často označuje jako "myslící mozek". Nachází se v čelních mozkových lalocích a je zodpovědný za kognitivní funkce vyšší úrovně.

Co má prefrontální systém na starosti?

a. Výkonné funkce: rozhodování, plánování a řešení problémů, integrace informací, tvorba nových myšlenek a ideí, přemýšlení o svém jednání atd. Umožňuje nám kriticky myslet a činit složitá rozhodnutí.

b. Osobnost a sociální chování: potlačování impulzivního jednání a přizpůsobení se společenským normám.

c. Sebeuvědomění: Pomáhá nám porozumět vlastním myšlenkám, emocím a činům, čímž podporuje sebezdokonalování a osobní růst.

Kdy je dobré ho použít?

Skoro vždycky. Pokud se nechceme chovat jako plazi nebo emočně zmítaní jedinci (samozřejmě v obou případech přeháním a omlouvám se za to), zbývá nám jediná cesta: aktivovat tuto část mozku. 

Když se tedy naštveme a chceme někomu jednu vrazit, ale uvědomíme si, že se chystáme jednat impulzivně pod vedením plazího mozku, aktivovali jsme prefrontální systém, protože jsme nad svým chováním začali přemýšlet. To je skvělé a dává nám to možnost naše chování přizpůsobit situaci. Pokud nás zmítají emoce a nejsme schopni myslet, ale rozhodneme se nejdřív uklidnit a teprve pak jednat, opět došlo k aktivaci této části mozku a opět je to pro dobro věci.

Kdy se použití prefrontálního systému vyhnout?
Když Vás honí lev, při polykání (nad tím fakt nepřemýšlejte) nebo když potřebujete vypustit emoce a jste na bezpečném místě. No a také při sexu (tedy pokud jste ve správném kontextu, ale to už je na jiný článek).

Vše výše je samozřejmě psáno s určitou nadsázkou, protože nad svým mozkem nemáme přímou kontrolu. Ale už uvědomění si těchto tří částí a jejich úkolů nám pomůže se sebou pracovat a využívat náš mozek víc naplno.

Takže použití správného mozku zdar!