Hrajeme podle stejných pravidel?
Žijeme ve světě, který je stále více propojený, a "globální vesnice" už není velkou nadsázkou. Každému jsou kdykoli dostupné informace o čemkoli, což je samozřejmě fajn, jen se nám neuvěřitelně rozšiřuje záběr toho, co různí lidé považují za "normální", a máme po ruce mnohem více hodnotových systémů, podle kterých žít.
V minulosti to bylo v tomto ohledu jednodušší – pokud byl člověk vychovaný v určité zemi nebo kultuře, bylo dost pravděpodobné, že kolem sebe najde většinu lidí s podobným přesvědčením a hodnotovým nastavením (to neznamená, že to bylo nastavení dobré!). Dnes už to tak jednoduché není. V jedné místnosti se snadno může sejít bojovník za práva GLBTQ+ komunity s konzervativcem, Zen buddhista nebo mírumilovný jogín s neonacistou, křesťan s naprostým ateistou a materialistou, přesvědčený zastánce teorií o UFO se zastáncem teorie, že země je placatá, a mohli bychom pokračovat v nekonečných variacích.
Samozřejmě je potřeba se umět navzájem tolerovat a zachovávat dobré vztahy, na druhou stranu je tu ale otázka neslučitelnosti hodnot, a tedy nemožnosti hlubokých vztahů a úzké spolupráce. Hodnoty jsou zdrojem naší motivace a ovlivňují tak všechno naše chování a jednání. Zahrnují to, čemu věříme o světě, o společnosti a o sobě. Robert Dilts ve své analýze lidského chování a myšlení přišel s modelem pyramidy neurologických úrovní, kde řadí to, co ovlivňuje naše chování, do šesti stupňů. Hodnoty jsou na vysokém čtvrtém místě, nad nimi už je jen identita a spiritualita (vědomí příslušnosti k většímu celku).
Pokud tedy člověk změní své hodnoty (což je často navázáno i na šestý stupeň spirituality/příslušnosti k většímu celku), zásadně to změní jeho myšlení a chování. A v dnešní době se to děje rychleji a snázeji než dříve. Může se pak tedy snadno stát, že se potká několik lidí, kteří si opravdu nejsou schopni porozumět, protože jejich náhled na svět a hodnotový systém je totálně odlišný.
Co s tím?
Samozřejmě není v naší moci nikoho měnit a ani na to nemáme právo. Máme ale zodpovědnost za to spravovat své životní zdroje a investovat tam, kde to dává smysl. Je tedy důležité položit si otázku, jestli člověk, se kterým vstupuji do nějakého vztahu nebo spolupráce, hraje podle stejných nebo alespoň podobných pravidel jako já.
Protože pokud ne, nakonec dojedeme k tomu, že spolu nejsme schopni vydržet a nic skutečně hodnotného vytvořit. Pokud si to uvědomíme hned na začátku, ušetří nám to spoustu času, energie a frustrace. Možná to zní trochu drsně, ale je to realita. Ke všem je třeba přistupovat s úctou a respektem, ale investovat a hlouběji se propojovat je moudré s těmi lidmi, se kterými sdílíme hodnotový systém.
Pokud se chcete na své hodnoty podívat blíže, v rámci individuálního koučinku se tomu s vámi budu ráda věnovat.